Jdi na obsah Jdi na menu
 


Spodní strana duše

28. 1. 2007

 ...Je to mé já, s nímž jsem se nikdy nesetkala a jehož tvář je přilepená na spodní straně mojí duše.... (Psychóza ve 4:48 - Sarah Kane)

                                                
Další úsměv. Další doušek čaje. A další nekonečná minuta nekonečného odpoledne. A návštěvy, z níž se už zase nedokázal vykroutit. Tohle neměl rád. Poslední dobou mu ta hra na Hodného, poslušného a nesmělého kluka dělala čím dál větší potíže.
"Co je novýho ve škole?" zeptala se babička.
"Ale jo, dobrý. Zkouškový mám za sebou."
"Kolik že ti zbývá?"
"Dva roky," zopakoval potisící tu pitomou větu.
"To JÁ když studoval na technice...," zasnil se děda...což byl jednoznačný signál, aby přestal vnímat.
"Kdypak se budeš ženit?" přerušila bábi jeho ševelivý monolog.
Ach ne. Už zase...
"Jen co dostuduje," vmísila se do hovoru rezolutně matka. "Na holky má dost času."
A bylo to tu zas. To mírné zatrnutí v páteři. Vědomí, že tohle nikdy nepochopí. Pocit, že mezi nimi roste Zeď. A pořádně vysoká.
Nějak se dokázal usmát.
"Na holky nemám ani pomyšlení," řekl hlasem Hodného kluka. Ani moc nelhal - přinejmenším v tomhle.
"Nalej si, Adámku, ještě čaj...," pohladila ho babička po ruce.
Usmíval se. Pořád. Dost mile, aby mu to uvěřili, ale ne tak široce, aby zahlédli to, co zahlédnout nesměli.
Odpoledne se chýlilo k večeru a za oknem se začínalo stmívat. Přistihl se, že tím směrem kouká čím dál častěji.
Krásná, sametová tma, která mu něžně dýchala za krk. Vlévala mu do žil ztracenou energii. Probouzela myšlenky na to, co ho za pár hodin čeká. Na další vytoužené vyklouznutí z postele. Na JEHO rty. Rozpálené do běla. Na prsty, které mu pevně utáhnou korzet, tu dokonalou skořápku kolem těla, rozklepaného vzrušením. Zuby, zatnuté do horké kůže.
Noční tvor, převlečený za Hodného kluka si tiše povzdechl.
Bylo čím dál těžší hrát s nimi tuhle hru, ale dělat to musel.
Protože - jednadvacáté století, nebo ne - některé skutečnosti zkrátka nevysvětlíte...

                                                Konec

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

chudáček

(asperia, 24. 1. 2008 16:23)

někomu to asi nebude k vysvětlení ani v třiadvacátém století:-)))

asperia, http://asperia.blog.cz, http://wipo.blog.cz

Jupí

(Ada, 4. 2. 2007 20:26)

To jsem ráda...Tak vítej na Zahrádce, zvědavý návštěvníku!:)
(Já čekala, kdo si toho odkazu všimne první...a vida!:o)

Objev! :o)

(Wee-wees, 3. 2. 2007 23:42)

Koukám, že jsem teda přišla právě včas! :o)
(Aneb nezbavíš se mě ani tady :o))

Díky:)

(Ada, 1. 2. 2007 14:47)

Díky za gratulaci. Hnusnou zahrádku jsem odtajnila dnes...snad mě za to nezavrhnou.:)

Wow...

(Martin, 30. 1. 2007 17:45)

Prevít bude mít určitě radost, vždyť ho znáš. Dostatečně gratuluju k premiéře. A ještě něco. Hodláš zahrádku odtajnit i čtenářům taky-blogu? Doufám, že jo...